Black Kids – Partie Traumatic (2008)
Ideální album na léto, které sice budete poslouchat týden v kuse, ale pak vás – stejně jako Ting Tings - omrzí dřív než řeknete “hype”. Navíc I’m Not Gonna Teach Your Boyfriend How to Dance With You je hit jako prase. A takových je tu víc.
The Chap – Mega Breakfast (2008)
Experimentální pop, který se vám ale vůbec nemusí líbit (podle reakcí lidí kolem mě). Narozdíl ale od jiných zvukově podobných londýňů Hot Chip, volí The Chap o něco víc profesorský přístup. Zábavné a inteligentní.
Beck – Modern Guilt
S panem Hansenem je to horší. Doteď pořádně nevím co si o jeho posledním počinu myslet. Zvukově drží sice pohromadě, pár skvělejch okamžiků tam taky je, ale furt mi nějak příjde, že od Guerra jede jenom tak na půl plynu.
2 odpovědí so far ↓
Figgy // červenec 16, 2008 na 12:39 pm |
Musim říct, že poslední Beck mě docela zklamal. Řemeslně slušná deska, ale není tam skoro nic, co bych u něj už dřív neslyšel.
plnmn // červenec 21, 2008 na 8:44 dop. |
“…omrzí dřív než řeknete “hype”. ” mam z tebe koprivku, voe