Red Snapper/Nathan Fake

Red Snapper
25. 1. 2008, Palác Akropolis

K téhle kapele jsem se dostal někdy až v roce 2000, kdy psal Jan P. Muchow v české mutaci časopisu Rolling Stone o jejich desce Our Aim Is Satisfy To Red Snapper. Od té doby vlastně žádné jiné řadové album nevydali, vyšlo jen pár kompilací a pak rozpad.
Red Snapper začínali na Warpu, kde vyšel v roce 1995 jejich debut Reeled And Skinned, o rok později následovala ještě lepší dvojka Prince Blimey. V té době v jejich hudbě převažoval breakbeat. V roce 1998 vyšlo Making Bones, kde začali kombinovat více stylů, hlavně triphop, který v té době zažíval zlaté časy. Red Snapper byli navrcholu. Jenomže to bylo před deseti lety, z ukázek na myspace je znát, že kapela jede to samé co před deset lety - dnes už mrtvé hudební styly, které se točí snad už jen na pražském Rádiu 1. To znamená, že věkový průměr na koncertě by měl být asi kolem třiceti.

Nathan Fake
30. 1. 2008, Palác Akropolis

Tohle je vlastně taky hudba pro staromilce, když to tak vezmeme, protože náš milý klučina z Norfolku nedělá nic jiného, než že recykluje patnáct let staré idm/ambient, se kterým na začátku 90s přišli lidi jako Aphex Twin. Pro někoho může být Drowning In A Sea Of Love (recenze) nudnou deskou (znám takové), já ji však poslouchal skoro celé jaro 2006, až se mi skoro ohrála, takže dnes to dávám velmi zřídka. Ale asi bych mu dal před Red Snapper přednost.