blog newmusic.cz

Pokud vás zklamalo několik posledních slabších nahrávek z Labradoru, zkuste tohohle sympatického nora, který dělá hudbu někde na pomezí Acid House Kings a Kings Of Convenience. Co skladba to perla.

Jako přiznám se, že jsem to asi po dvaceti minutách málem nevydržel dokoukat. Nemám rád američanky. To jak mluví, jak gestikulují a říkají “like” za každým slovem a když je něco v prdeli tak zvolají “oh my god…” Ale to je spíš můj osobní problém. Naštěstí jsem to vydržel a udělal dobře. Druhá polovina filmu je o dost lepší. Juno si vás totiž během filmu totálně získá a když pak vidíte jak se táhne s velkým břichem po hřišti, neubráníte se pobavenému úsměvu.

Juno, má totiž problém - její kamarád ji zbouchnul. Nakonec se ale rozhodne, že dítě přenechá jednomu manželskému páru. Toho kamaráda hraje Michael Cera. Jeho postava se jmenuje Paulie Bleeker (což už je samo o sobě srandovní) a většinu filmu ho vidíme převážně v běžeckém úboru. Cera tu má hodně podobnej výraz jako v Superbad, ale mě je poměrně sympatickej. Přišel mi hodně srandovní.

Celý film je hodně stylizovaný do “indie stylu” a to jak hudebně (dvakrát tu zazní Belle & Sebastian!) tak i vizuálně aby to bylo patřičně “cool”. Doporučuju vidět a pokud budete na začátku zklamaní, vydržte do konce. Není to až zas tak extra podívaná, ale dneska je myslím si docela těžké hledat mezi novými filmy nějaký, který by se dal označit jako nadprůměrný a tenhle určitě je.

Tracklist:
01 para one - clubhoppn
02 mu - let’s get sick
03 mia - $20
04 surkin - kiss and fly
05 miss kittin - playmate of the century
06 kiko - running in the city
07 hot chip - shake a fist
08 the presets - down down down
09 let´s go outside - crashing
10 pier bucci - tita

Time: 30:44 / Size: 44,3 MB

DOWNLOAD

Už mě to tu nebaví furt psát, mládeži. Pokud máte potřebu řešit něco co se netýká žádného postu, dělejte to na fóru Newmusic. Komentáře, které se netýkají tématu nebudu schvalovat.

Persepolis (2007)
Velice originalni kresba i animace. Dramatický příběh iránské dívky, která dostává v životě jednu facku za druhou. Od války v Iránů, kde ztratí příbuzné, tamního omezování žen, politiku až po dospívání, první lásku, druhou lásku… Drama, přesto s vtipnými momenty. Po všech těch falešných vymývárnách z Pixaru docela osvěžující.

The Maltese Falcon (1941), Sunset Blvd. (1950), Witness for the Prosecution (1957), The Night of the Hunter (1955) a další
Ano, už je to tak, Péťa objevil americký film noir a hned si ho zamiloval.

The Man From Earth (2007)
Celý film se odehrává v jedné místnosti a je vlastně postavený na poutavém vyprávění hlavního hrdiny, který svým přátelům a zároveň univerzitním profesorům prozradí, že už je na světě několik tisíc let. Profesoři jsou zmatení, neví čemu věřit, protože dotyčný má na každou otázku hned odpověď.

North By Northwest (1959)
Můj nejoblíbenější film od Hitchcocka. Hned za něj bych zařadil Strangers On A Train a Dial M For Murder. North By Northwest má , stejně jako většina mistrových filmů, rafinovanou záplatku a vizuální složka je taky velice působivá - stačí jen zmínit scénu s práškujícím letadlem nebo závěrečný sestup z pamatníku Mount Rushmore Do tohohle filmu mi Cary Grant moc sympatický nebyl (například v The Charade byl docela nudný), ale po jeho shlédnutí jsem změnil názor.

Living In Oblivion (1994)
O tomhle jsem něvěděl celou dobu a přitom je to opravdu skvělá podívaná. Takový typický film ala “Americké nezávislé léto”. Buscemi v roli režiséra, kterému se nic nedaří, vyloženě exceluje.

Red Snapper
25. 1. 2008, Palác Akropolis

K téhle kapele jsem se dostal někdy až v roce 2000, kdy psal Jan P. Muchow v české mutaci časopisu Rolling Stone o jejich desce Our Aim Is Satisfy To Red Snapper. Od té doby vlastně žádné jiné řadové album nevydali, vyšlo jen pár kompilací a pak rozpad.
Red Snapper začínali na Warpu, kde vyšel v roce 1995 jejich debut Reeled And Skinned, o rok později následovala ještě lepší dvojka Prince Blimey. V té době v jejich hudbě převažoval breakbeat. V roce 1998 vyšlo Making Bones, kde začali kombinovat více stylů, hlavně triphop, který v té době zažíval zlaté časy. Red Snapper byli navrcholu. Jenomže to bylo před deseti lety, z ukázek na myspace je znát, že kapela jede to samé co před deset lety - dnes už mrtvé hudební styly, které se točí snad už jen na pražském Rádiu 1. To znamená, že věkový průměr na koncertě by měl být asi kolem třiceti.

Nathan Fake
30. 1. 2008, Palác Akropolis

Tohle je vlastně taky hudba pro staromilce, když to tak vezmeme, protože náš milý klučina z Norfolku nedělá nic jiného, než že recykluje patnáct let staré idm/ambient, se kterým na začátku 90s přišli lidi jako Aphex Twin. Pro někoho může být Drowning In A Sea Of Love (recenze) nudnou deskou (znám takové), já ji však poslouchal skoro celé jaro 2006, až se mi skoro ohrála, takže dnes to dávám velmi zřídka. Ale asi bych mu dal před Red Snapper přednost.

…jsem viděl dvě videa. V prvním je duševně nevyspělá sedmnáctiletá dívka, v druhém dospělá žena. Bohužel to ale vypadá tak, že jsou na tom přibližně stejně.

Sascha Funke, Hot Chip, Goldfrapp a Miss Kittin - tihle všichni zatím natočili nadprůměrná alba. A to máme teprve začátek roku.

Goldfrapp - Seventh Tree (2/2008)
Dobře udělali, že neudělali další “glitter disco” album. Alison by letěla ze svého blikajícího piedestalu jak namydlený blesk. Dlouho očekávaný návrat k debutu je částečně zpět - jen s o něco pozitivnější náladou, prostornějším zvukem a je to víc (adult) pop. Jestliže Felt Mountain bylo jako soumrak, Seventh Tree je svítání.

Miss Kittin - Batbox (2/2008)
Kdysi jsem viděl nějaké její video z koncertu. Nijak zvlášť mě to nezaujalo, na můj vkus až moc uřvané a její minulou desku I Com jsem taky nešlysel. Batbox jsem si poslech jen tak náhodou a místo očekávaného nářezu se mi dostalo docela vyklidněného elektra, které občas přesahuje až do popíku. Je to natřískané chytlavými tracky nad kterými nejvíc vyčnívají hned ty první dva - singl Kittin Is High (sounds like Ellen Allien) a titulní věc. Takhle to mám rád.

Teenager - Thirteen (2007)
Tohle jsem ještě nějak nepobral. Jako ono je super, že každý track zní jinak (tím si mě dostane každý), ale nějak jim to nedrží pohromadě a občas je to i docela hloupé. Ale zas na turné s Wombats bych je nenavrhoval, to zas ne. A co mají ksakru všichni s těma poníkama?

Koukám už třetí rok na anketu BBC Sound Of 2008 a říkám si, že mi to příjde jako docela nepřekvapivý zprávy o tom, že budou zas padat hovna z nebe. Šílená nuda tohleto. Po Corrine Bailey Rae a Mikovi, jinými slovy “ta nudná lesba a ten šíleně otravný hošan” je tu jako největší trhák letošního roku vyhlášena zpěvačka Adele (web) - teprve devatenáctiletá holka co vypadá jak kompars ze seriálu Eastenders a její vokální (soulový samozřejmě) projev je sice docela příjemný, ale za to těžce nevýrazný a není na něm nic co by ho odlišovalo od kvanta jiných zpěvaček.

Copak není na světě dostatek zpěvaček model Amy Winehouse nebo Katie Melua? Sama Adelle říká, že nenávidí celebrity a když se na ni podívám, musim uznat, že lepší taktiku ani zvolit nemohla.

Jo, a její singl Hometown Glory zní jak nestoudná vykrádačka chilloutového cajdáku Breath Me od zpěvačky jménem Sia.

Totální úlet. Před pár dny jsem si stáhnul emulátor na Mega Drive/Genesis a asi 500 her (ROMů) a od té doby není dne kdy bych se na tom nezaseknul alespoň na hodinu. Skoro jsem zamáčnukl slzu když jsem asi po třinácti letech opět hrál série Sonic, Streets Of Rage a další dokonalosti, které jsou extrémně hratelné i přes klávesnici a hlavně - baví ještě dnes. Absolutní kult.

Můj žebříček nejoblíbenějších her:
1. Sonic 3
2. Vectorman 2
3. Streets Of Rage 3
4. Ecco
5. Earthworm Jim 2
6. World Of Illusion
7. Zombies Ate My Neighbours
8. Lost World
9. Virtua Fighter 2
10. Phantom 2040

Doporučuju emulátor Fusion, který zvládá všechny věci od Master System až po Sega CD.

Odkazy:
romhustler.net
freeroms.com/ (nejlepší pro download roms)
romnation.net/