blog newmusic.cz

Není to zas tak dávno co předělali oblíbenci blogu Stereogum Ok Computer od Radiohead a už tu máme další klasické album plné nových verzí od znýmých indie umělců. Nejslavnější album R. E. M. - Automatic For The People si vzali do parády například The Veils, Rogue Wave, Figurines nebo Shout Out Louds. Jaképak album to asi bude přístě?

Stahujte tady

PS: Které české album byste k takovému projektu zvolili? Já bych nejspíš hlasoval za InDust3 od EOST.

Alma mi trochu připomíná politické volby, které probíhaly za minulého režimu. Vždycky vyhráli komunisti. Nechci tím říct, že by “tatáči”, zpívající ještěrXavier nebo kolotočáři Skyline patřili k “těm rudým”, ale objevují se na stupni vítězů téměř rok co rok.

Vadí mi na tom hned dvě věci - první je ta, že se něco takového vůbec pořádá, protože v tak chudé zemi by měly jít peníze spíš na užitečnější věci, např. na mladé kapely, které tu podporu potřebují mnohem víc. K tomu se váže i má druhá připomínka - porota (no tyvoe…) absolutně ignoruje nové tváře. Jednou z nich jsou například i Sporto, kteří snad jako jediní hrají něco aktuálního a snad ještě i Sunflower Caravan, kteří se taky ještě nestačili pořádně okoukat. Místo nich to dostali Skyline a Tata Bojs. A mimochodem - Alma jsou ceny, které se udílí za živé vystoupení - všiml si vůbec někdo z poroty (no tyvoe…), že většina z oněch vítězů má už několik let ty svý koncerty pořád na jedno brdo?

Petr Pliska

Tom Middleton - Lifetracks (2007)
Dlouho očekáváné sólové album Toma Middletona je zvláštní počin. Sice zní jakoby vzniklo před deseti lety, ale poslouchá se kurevsky dobře - Tom zajímavými momenty a nosnými melodiemi zrovna nešetřil. Stylově se Lifetracks pohybuje někde mezi rannými Orb (jasně, Tomův projekt Global Communication byl podobného ražení) a pozdně devadesátkového downtempa. Ano, je to nesmírně uklidňující…

Club 8 - The Boy Who Couldn’t Stop Dreaming (2007)
Johan Angergård je bez diskuze jedna z nejdůležitějších postav současné švédské (indie) popové hudby. Kromě toho, že spoluvlastní label Labrador, hraje v důležitých kapelách (Acid House Kings, The Legends) a produkuje i spoustu nahrávek (většinou z Labradoru). S blonďatou zpěvačkou Karolinou Komstedt tvoří duo Club 8, které už toho za svou dobu existence vydalo docela dost. Novinka samozřejmě nijak nevybočuje. Jsou to vlastně pořád ty samé prosluněné písničky, ale můžu je kdykoliv.

Moonbotica - Moonlight Welfare (2007)
Jako tohle je docela prdel - nejdřív na vás tihle dva němci vytáhnou věc co zní jak Digitalism s kravskými zvony, do které tahá kozu za ocas Jan Delay (pozn. nesnášim ho), načež vyrukují s docela slušnou Strobelight, která zní jakoby vypadla z alba Justice. Ale aby jste si nemysleli, tohle není jen ten provařenej ňúrejv, ona je to právě docela zvukově pestrá deska, která se snad nedá brát jinak než jako docela povedená taškařice.

Petr Pliska

Dnešní pražský koncert otce francouzské elektroniky, Laurenta Garniera, je vyprodán. Jasně, jde o speciální koncert s živou kapelou, ale i tak je to zpráva, která potěší. ***** Naproti tomu naše bývalá superstar, dnes “indie girl”, Aneta Langerová, se stěhuje z hal do kulturáků. Bez komentáře. ***** Máte rádi komedie Francise Vebera? Pak si dejte tu poslední z minulého roku, která se jmenuje Dublér (La Doublure). Francois Pignon opět zasahuje a i tentokrát baví. Gad Elmaleh (např. Neúplatní s Audrey Tatou) byl skvělá volba, ten jeho dementní prázdný výraz rozesměje i pravidelného čtenáře rubriky “Co poslouchá Musicserver”. ***** Radiohead natočili dobrou desku. ***** Roisin Murphy natočila dobrou desku. ***** Lístky na koncert Roisin Murphy se budou údajně prodávat za 847 Kč.

Petr Pliska

Vedle Gondryho Science Of Sleep je tohle další z těch skvělých nových filmů na které budete po shlédnutí ještě dlouho myslet.

Harold Crick (Will Ferrell) je člověk, který “žije” podle čísel. Počítá kroky k autobusu, pohyby zubního kartáčku, atd… Všechno se ale změní v tu chvíli, když mu jednou - díky špatně seřízeným hodinkám - ujede autobus, navíc zjistí, že jeho život je vlastně román, který se právě pokouší dopsat jedna spisovatelka (výborná Emma Thompson), která právě trpí tvůrčím blokem. A nejhorší na tom je, že všichni hlavní hrdinové jejich románů na konci knihy umírají, což pro Harolda není zrovna veselé po tom, co konečně objevil krásu života.

Strange Than Fiction nabízí originální zápletku, kvalitní herecké výkony, a nádherné zpracování. Je to jeden z těch filmů, kde se smějete, ale vzápětí vás dojímá nebo deprimuje. Nenudil jsem se ani minutu.

- Oficiální web
- Trailer
- Ukázka

Petr Pliska

styl: divotvorné smyčky, perpetuální pazvuky, sonické skopičiny

tracklist:
01. hitchhiker´s introduction to the k-hole kingdom
02. raindroid melodies and melancholies
03. spun pun K
04. magic crystal hippie crap bullshit
05. question me you pay for three
06. disco grapes of improbability
07. sweet flag calamus
08. we are now controlling transmission
09. machines making machines (shut me down)
10. dogtato kun (welcome to the veggietown)
11. anti shanti
12. subconsciousness of an alien amplifier
13. insectinside overdosea
14. banal anal clash smash
15. can you hear me
16. distorted delta divinorum
17. monsters are taking control
18. hydraulic robotic
19. bittersweet dreams are made of this and that
20. womits from galaxy 6
21. outro (intellectual bullshit)

DOWNLOAD

Jméno Bryana Ferryho jsem nedávno viděl v jedné animované vsuvce seriálu Mighty Boosh, kde představoval něco jako pána džungle. Album Country Life z roku 1974, které jsem si teď z prdele poslech, protože jsem Roxy Music nikdy pořádně neslyšel - jen vím, že mi z nich bylo vždycky divně - je taky taková džungle - zní to jako docela fajn učebnice, ze které se kdysi možná učil i chlapec jménem Jarvis Cocker (vliv je tam jasně cítit) a nejspíš i spousta dalších, ale můžete narazit i na spoustu nástrah, za které může především doba vzniku nahrávky. Je tu docela dost nadčasových momentů, zajímavých aranží, i melodií, ale několik skladeb przní až přehaně dlouhá sóla, která navíc přichází strašně brzo. Než se rozhlédnete, už to na vás valí saxofon nebo piano a taky je tu občas (naštěstí ne často) takový ten klasický hardrockový feeling ze 70s, ale většina stojí za to. Jako kdybyste každou chvíli poslouchali něco jiného. Mě to kupodivu baví.

Petr Pliska

styl: smutné písničky, veselé písničky, dojáky, ležáky, hudba z filmů, filmy z hudby atd…

01. eric malmberg - ackordflo¦łdet och evigheten
02. devendra banhart - shabop shalom
03. gael garcia bernal sacha bourdo alain chabat aurelia peti t- if you rescue me (chanson des chats)
04. circle ft. verde - gerde
05. jean michel bernard - golden the pony boy
06. alias - touringbrenpopsong
07. audrey - triumphal arch
08. gus gus - is jesus your pal
09. legendary pink dots - on another shore
10. kammerflimmer kollektief - both eyes tight shut
11. clint mansell - stay with me
12. nancy wilson - elevator heat
13. this mortal coil - song to the siren
14. mary hopkin and vangelis - rachel’s song
15. aphex twin - avril 14th
16. jonathan borofsky the standard chant Pt. 2
17. neotropic - farewell home (excerpt)
18. goblin - sexy

DOWNLOAD

Tady je pár věcí, které by neměli ujít vaší pozornosti, říjen je totiž docela nabitý. Kdybych na něco zapomněl, takže mě doplňte.

Asi největší událostí tohoto měsíce je nové album Radiohead, které dostalo název In Rainbows. Zajímalo by mě, kolik z vás je naplněno optimismem, protože já jsem spíš v tomto případě skeptik. Mimochodem jsem zvědavý kdo bude psát pro New Music recenzi, protože já od toho dávám ruce pryč už teď. Mám pro to své důvody, i když zvědavý na tu desku samozřejmě jsem.

Další velká věc je bezesporu film Control, o kterém jsem tu už před časem informoval. Tady jsem zase optimista. Je sice fakt, že Peter Hook někde říkal, že ho Corbijn sere, protože si to dělá po svém a už s něma o ničem nediskutuje jako to dělal na začátku, ale komu to vadí? Vždyť i v 24 Hour Party People byla kopa výmyslů a je to skvělý film. Myslím, že už jenom ty černobílé barvy a atmosféra nás posadí na prdel.

S novým albem Heaven příjdou v říjnu Mobius Band. Už je tomu dva roky co vyšel jejich znamenitý debut The Loving Sounds Of Static, na kterém kapela úspěšně míchala rock s elektronikou. A kdy budou noví Postal Service?

Další říjnovou událostí je i nové album PJ Harvey, se kterou mám stejný problém jako s Radiohead. Ale jo, klidně si tomu říkejte předsudky, ale co si dneska počít s lidmi, které jste před deseti lety milovali a o kterých víte, že už nic lepšího nenatočí? A i kdyby jo, bude to někoho, kdo se dnes denně oddává audiofilnímu obžerství, zajímat?

Petr Pliska