Vážení, nevím co se to se mnou děje. Asi stárnu nebo co, ale zažívám teď jazzové období. Nejvíc mému uchu lahodí jazz z padesátých a šedesátých let. Vždycky jsem totiž miloval ty xylofonky a elektrická piana z českých oldskůl detektivek.
Co mě teď rozsekává (zásadně při nočním poslechu):
- Dave Brubeck - Time Out (1959)
- Michel Legrand - Legrand Jazz (1958)
- Miles Davis - Birth Of The Cool (1949)
- Oscar Peterson - Very Tall (1961)
Mimo to si dávám i něco moderního. Vedle mé oblíbené Loky, což je pro mě jedno z nejlepších alb za loňský rok co vyšlo u ninjů, jsem se taky vrátil k eponymnímu debutu polských Skalpel (taktéž Ninja Tune), který je mnohem lepší než dvojka Konfusion a na léto 1998 jsem si zavzpomínal s dnes již klasickou deskou Boulevard od Ludovica Navara aka St. Germain. Kdo by řekl, že tohle vyšlo už v roce 1995?
Petr Pliska
10 odpovědí so far ↓
Destroyer // Březen 28, 2007 na 11:02 pm
Time Out je megaulet. Od Davise doporucuju Sketches Of Spain - to rozsekava me. A Jimmy Smith - Root Down. Nestarnes, jazz neni priznak senility, Mozna dokonce naopak. Davisovi bylo 23 let, kdyz nahral Birth Of Cool :-))))
thief and lawyer // Březen 29, 2007 na 6:28 dop.
zkus kombinaci Mr. John Coltrane & Mr. Duke Ellington na stejnojmenné desce rok 1962. smooooooth jazz:)
petr pliska // Březen 29, 2007 na 7:35 dop.
tf: proboha, najdi si nejdriv co znamena “smooth jazz”. ses zas mimo.
thief and lawyer // Březen 29, 2007 na 12:02 pm
pp,vedle seš ty, nemluvil jsem ani zbla o smooth jazzu jako té prasárně, co se vyloupla v 80. a 90. letech, myslím smooooth jazz, jako něco, co bys mohl drhnout struhadlem a pořád by to bylo hodně smoooooooooooooooth. zadej si to slovo do AJ slovníku. nevím, jak se řekne německy.
pp // Březen 29, 2007 na 12:26 pm
thiefe, co sis to zas uvaril za caj? propadas se cim dal tim vic dolu… za chvilku uz si o tebe ani helena vondrackova neopre kolo.
karl v. // Březen 29, 2007 na 12:37 pm
Se musím přiznat, že klasickej bop jako třeba Birth Of Cool mi přijde jako strašně vyměklej. Mám to rád, ale dřív nebo později u toho usnu. Když už tak jedu Coltrane (Love Supreme, Giant Steps). No a pak samozřejmě ty free věci, Bitches Brew, On the Corner, Meditations etc. etc. ale to už je jiná káva, to už je spíš breakcore než jazz. (Někdy ti pp vypálím výběry československýho jazzu z 60.let. Všechny ty jména který máme za starý páprdy tehdy vařily ty nejradikálnější věci.)
pp // Březen 29, 2007 na 12:45 pm
karl: me ty jazzrockovy alba prave moc neberou, mam radsi ty starsi, vic mellow veci.
sonar kollektiv ma moc slusnou kompilaci polskeho jazzu a taky rumunskeho, ale na ten jsem jeste nenarazil.
summ // Březen 29, 2007 na 2:20 pm
jsem měl kdysi in a silent way od milese. a ty dvacetiminutové improvizace mi přišly jako čistá vražda.)
teď hlavně nacvičuju na triosk.
negřík // Březen 29, 2007 na 2:56 pm
Hurá, konečně se tu někdo neuráží! Teda až na tu diskusi… No já starej jazz moc nemusim, až na klavírní Koln concert od Keitha Jarretta. Ale k těm novejm věcem - Skalpel jsou samozřemý, ale to druhý album je fakt sračka. Jinak mam hodně rád - Nilse Pettera Molvaera, Erika Truffaze, Beanfield a nesmim zapomenout Cinematic Orchestra…
ADA // Duben 10, 2007 na 1:15 pm
jazz funk ze sedmdesátek je nejlepší.
Komentovat