New!

Nová deska Kaiser Chiefs je přesně taková jak jsem čekal, možná o něco lepší. Po prvním poslechu některé písničky splývají dohromady, ale i tak je znát několik potencionálních hitů. Akorát jsem myslel, že to bude ještě o něco dospělejší, ale k tomu se určitě časem dostanou, potenciál k tomu mají.

Co mě z kytarové hudby celkem nadchlo, jsou noví The Sea And The Cake - Everybody. Je to ale možná hlavně tím, že ty staré věci od nich nemám moc naposlouchané. Oni to totiž nejsou žádní nováčci. A je to moc příjemné.

Jelikož se mi neustálě vrací chuť poslouchat dobrej indie pop (asi tím sluníčkem), objevuju nový kapely, který mi předtím proklouzli. Jednou z nich je i dívčí duo The Softies, jehož alba It´s Love (1995) a Holiday In Rhode Island (1998) byste si určitě měli znát, pokud této hudbě holdujete.

Trošku jsem ze začátku nevěřil Mixle Pixle na jejich novince Music For Plants, ale nejde jen o klasickou klišovitou šablonu na poli kytar a elektra. Je to pestrý a fakt dobrý. Hlavně se kapela nedrží jednoho stylu a to já rád.

Blonde Redhead už dneska nejsou takovej nářez jako dřív. Jejich japonská zpěvule vyměnila vřískot ala Kim Gordon za klidnější, trochu nevyrovnaný projev a takové je i nové album, které dostalo název 23 (myslím tím poklidnější oproti těm minulým, ne nevyrované :). Stejně jako na předešlém Misery Is A Butterfly si i tady udržují jejich vysoký standart. Já mám ale stejně nejradši ty “sonic noisy věci” co dělali před deseti lety.

Zklamáním je pro mě Radical Face. Ano, to je projekt toho pána z Electric President a oproti jeho domovskému projektu je tohle opravdu nuda. S Morr Music to jde v poslední době tak trochu už od desíti k pěti.

Petr Pliska