Retro #3

White Noise - An Electrical Storm (Island Records, 1968)
Tohle je jeden z těch zakopaných pokladů, který nejspíš sami od sebe neobjevíte. Electrical Storm je ultra nadčasová deska, která zní jako kdyby Beatles natočili album plné různých variací písně Tomorrow Never Knows. Jsou tady hrátky s hlasem, pokroucené nástroje, zvukové samply, magnetofonové pásky se stříhají, slepují, dráty z mašinek se různě šněrují a experiment je tady slyšet na každém kroku. V dnešním kontextu už deska působí jako příjemný, ambientnější oddych s trošku perverzním nádechem, ale ti, kteří na Electrical Storm ujeli už tenkrát z toho museli být hodně na větvi.

Jerome

Jacob Kirkegaard - 4 Rooms [Touch 2006]

Label Touch je proslulý vydáváním ambientní hudby, ale také tím, že se nebojí přesahů. Proto na něm také mohlo vyjít album dánského umělce Jacoba Kirkegaarda, ačkoliv spíše než o hudbu se jedná o sound art. Nebo jinak řečeno, bez znalosti konceptu tohle album nemusí zaujmout. Kirkegaard totiž těží ze slavného díla amerického skladatele Alvina Luciera I Am Sitting In The Room. V tomto díle z roku 1969 Lucier pracuje s nahrávacím zařízením a pomocí svého vlastního hlasu zkoumá pokoj ve kterém sedí. Do mikrofonu pronese jednu dlouho větu, kterou poté znovu pustí do prázdného pokoje a současně znovu nahrává. To způsobuje, že věta se čím dál tím víc rozpadá na pouhý zvuk, který ke konci dokonale vyjadřuje prostor pokoje. Kirkegaard dělá něco podobného, až na to, že svoje nahrávací pokusy provádí v prostoru černobylského hotelu, který se nachází v radiací zamořené oblasti. A na rozdíl od Luciera, Jacob nahrává pouze ticho, které se, desetkrát znovunahráno, promění doslova v šepot radiace. Otázkou je, nakolik je tenhle projekt omezen nahrávací technikou. Pokud chceme odhlédnout od konceptu a popsat jenom hudbu, je to prostě hučení na různých frekvencích. Ale pokud se člověk obeznámí s konceptem a tuší jak to vypadá v Černobylu, může v tom hučení zaslechnout daleko víc.

Jerome

Julian House (Intro)

Julian House z londýnského grafického studia Intro dělá obaly desek přesně podle mého gusta. Miluju vlivy 60. let - ty typické barvy a tvary, to je moje.
Julian je známý především svými návrhy na covery Stereolab, Brodcast nebo Primal Scream a jeho vlastní komentáře k některým z nich si můžete přečíst tady

Petr Pliska

Eluvium - Copia (preview)

Tohle album jednočleného projektu (Matthew Cooper) bude velkou událostí ve světě elektronické (resp. ambientní) hudby. Matthew se po předloňském a neméně skvělém Talk Amongst The Trees, na kterém hrály hlavní roli ambientní plochy, vrátil zpátky ke klasickým nástrojům. Výsledek je někde mezi Goldmund, Maxem Richterem a Ianem Tiersenem. Křehká hudba plná něhy a krásných, opravdu moc krásných melodií. Vychází v únoru na Temporary Residence, recenzi vám samozřejmě přineseme. Sledujte eluvium.net a myspace.com/eluviumtaken.

Stáhněte si mp3 úžasné skladbyPrelude For Time z nového alba Copia!

Petr Pliska

Retro #2

The Cult - Love (Beggars Banquet, 1985)
Skupina natočila svou druhou desku v době, kdy měla mnohem blíž ke gotice než k metalu a jejich nářez tak zněl o poznání rafinovaněji. Vliv Joy Division v kombinaci s halucinogenní psychedelií šedesátých let (The Doors) spolu s nezaměnitelným hlasem Iana Astburyho vytvořily britský temný sound osmdesátek. Chcete-li si udělat procházku do země, kde se v jezerech válí místo vody dehet a po holých stráních se prohání studený řezavý vítr a máte-li smysl pro správnou dávku rockové trapnosti vyváženou alternativní zádumčivostí, jako třeba u Mission nebo Sisters Of Mercy, tohle je must-have deska. A She Sells Sanctuary, hymna kolejních diskoték předrevolučních dob, je bezpochyby jeden z největších post-punkových hitů ever. Důkaz místo slibů? 41 týdnů nepřetržitě v britských hitparádách a VH1 označilo tuhle skladbu za 18. největší indie hit ve VH1 Indie 100.

Martin Destroyer

Retro #1

Napadlo mě, že by bylo dobrý tady udělat rubriku, kde se dočtete o starších deskách, které už asi vzhledem k jejich datu na newmusic.cz nezrecenzujeme, ale přesto si myslím, že to spoustě lidem pomůže objevit nějaké kousky, které prošvihly. Here we go.

Manual - Ascend (Morr Music, 2002)
Jonas Munk Jensen mě se svojí kombinací shogazer a elektroniky pokaždé dostane. Už o rok mladší Until Tommorow leccos naznačovalo, ale až na Ascend se mu to povedlo dotáhnout takřka až k dokonalosti. Je to ten typ alba, u kterého vám díky jeho citlivosti běhá mráz po zádech. Ideální prostředek pro ty, co by chtěli přejít bezbolestně od kytar k elektronice.

Howie B - Music For Babies (Polydor, 1996)
Moje nejoblíbenější deska tohoto podivína v beranici a zároveň i jedna z mých nejoblíbenějších ambientních desek zároveň. Nevím, jestli je to přímo pro děti, ale rozhodně je to o dětech a jejich prvních zoubcích, alergii nebo prvních krůčcích. Typický příklad ambientu z poloviny devadesátek.

Aqua Bassino - Beat´s n Bobs (Fcom, 2001)
I když už dneska není to, co před lety a ani už nevydává tolik zajímavé muziky, jsem stále jeho věrným fanouškem. Mluvím samozřejmě o francouzském labelu F Communications, který vede monsieur Laurent Garnier a Aqua Bassino je jednou z nejlepších nahrávek co na něm vyšla. Velmi hezký příklad hodně pohodových rovných beatů.

Petr Pliska

n5MD. Ai records.

 

Pokud chcete vědět na čem si teď nejvíc frčím, tak je to právě hudba z těchto dvou skvělých labelů, která je někde na pomezí minimal techna, abstract, ambientu a idm. Objevte svůj malý zvukový svět jako já a nechte se unést. Je to dobrodružství.

Doporučené nahrávky:
Vesna - Snow Fences (n5MD, 2004)
Run Return - Metro North (n5MD, 2005)
Another Electronic Musician - Patience (n5MD, 2006)
Various - Station (Ai records, 2004)
Sinner Dc - Mount Age (Ai records, 2006)

Odkazy:
airecords.com
myspace.com/airecords
n5md.com/

Free Mp3:
Sinner Dc - They Never Stay

Petr Pliska